Vtipy

Vtipy

Cvičení v izraelské armádě
Armáda rozdělená na modré a červené. U mostu je velká tabule: 'Tento most je jako vyhozený do povětří.'
Červení si nalepují nějaké tabulky na záda a pak se plazí po mostě. Generála modrých to vyděsí a zavolá generálu červených:
"Kohne, to jsi generál? Cožpak neumíš číst? Ten most je jako vyhozený do povětří!"
Kohna to naštve a volá:
"A co ty jsi za generála? Nevidíš, že máme na zádech tabulky 'My jako plaveme'?"


Jednotka ruských vojáků letí do Čečenska a velitel motivuje vojáky:
"Chlapi, za každou čečenskou hlavu dostanete láhev vodky!"
Letadlo přistane, rozrazí se dveře, vojáci se rozprchnou. Za několik minut se vrací a každý táhne několik hlav. Velitel je celý bledý a zpocený:
"Kurva hoši, to bylo jen mezipřistání v Kyjevě!!!"


Na vojenském výcviku dává poručík povel:
"Vojáci, na koně!"
"Pane poručíku, já mám dneska vlka," omlouvá se jeden z nich.
"Tak na vlka !!!"


Na vojenském cvičení začalo hustě pršet. Plukovník říká:
"Vojín Vomáčka, skočte se podívat do mého auta, zda tam nemám plášť!"
Po čtrvt hodině se vrací udýchaný Vomáčka:
"Pane plukovníku, plášť ve voze máte!"


"Proč nebyl vojákům vydán k snídani sýr Niva, jak bylo stanoveno v rozkladce?"
"Hlásím, pane plukovníku, že jsem zjistil, že sýr, který se měl vydávat, je plesnivý a tak jsem jej dal vyhodit do odpadu!"


Zcela vygumovaný
Na nastoupenou vojenskou jednotku řve kapitán:
"Vojáci, zvednout levou nohu a držet v pravém úhlu!"
Jeden popletený voják zvedne omylem pravou nohu, takže vedle sebe jsou dvě zdvižené nohy. Důjstojík to uvidí a velice se rozčílí:
"Který idiot zvednul obě nohy?"


Nastoupená jednotka na americké vojenské základně. Vpředu velitel:
"Kdo z Vás stiskl ten červený knoflík?" Nic.
"Ptám se, kdo stiskl ten červený knoflík?" Zase nic.
"Naposledy se ptám, kdo to zmáčkl ten knoflík?" Hrobové ticho. Velitel mávne rukou a řekne:
"Ale co, čert vem Nový Zéland..."


Ráno si nechá velitel kasáren nastoupit celá kasárna a praví:
"Jak víte vojáci, dnes, jakožto pravidelně každý měsíc, probíhá výměna prádla. Nyní přečtu postup jak bude výměna probíhat: Novák si vymění prádlo s Dvořákem, Pospíšil s Krátkým ..."


Jednou za války přijde na frontu oznámení, že vojínu Vonáskovi zemřel otec. Tak si poručík zavolá kaprála, ať to Vonáskovi nějak šetrně oznámí. Kaprál zahvízdá nástup.
"Vojáci, kdo má otce, udělá tři kroky vpřed - Vonásek, kam to lezete?!"


Vojenská posádka - nastoupená rota.
Velící důstojník: "Pozor! Tamhleten malej bílej vzadu, vy jste neslyšel rozkaz?!"
Vojáci: "Ale to je patník!"
Velící důstojník: "Na jméno jsem se neptal!"


Americká výzvědná sonda zjistila nad jednou sibiřskou vesničkou epicentrum neznámého záření. Mezi špičkovými rozvědčíky byl na přímý příkaz prezidenta USA vypsán bleskový konkurz, jehož sítem prošel agent, proti němuž byl James Bond cínový vojáček. Dostal krycí jméno Váňa a byl neprodleně vyslán do oné vesničky, kde zrovna shodou okolností probíhala folklorní slavnost. Váňa se vmísil mezi domorodce. Přes všechna speciální školení se k Váňovi přichomýtl mužík:
"Poslyš, Váňo, vypadáš sice jako Rus, ale něco mi říká, že Rus nebudeš."
Váňa popadl vodku a obrátil do sebe celý stakan.
"Bať, Váňo, piješ sice jako Rus, ale něco tady u srdce mi říká, že Rus nejsi," kroutí hlavou mužík. Váňa vyskočí na stůl a předvede perfektního kozáčka. Mužík pořád kroutí hlavou, a to dokonce i když Váňa skvěle zahraje na balalajku, vybaguje pakl machorky a zazpívá zvučným hlasem Kaťušu.
"Stejně," povídá mužík, "ty skutečnej Rus nebudeš!"
Váňovi povolí nervy, sbalí celou akci a vrátí se do Pentagonu. Vůbec nechápe, kde udělal chybu. To je ovšem jasné velícímu důstojníkovi, který se zjevně nezbavil určitých předsudků:
"To jsem si mohl myslet, že vy černoši všechno zkurvíte!"


Vojáček ze sibiřské posádky dostal týdenní opušťák, tři dny jel na lyžích domů, den doma pobyl a tři dny zas usilovně lyžoval ke své jednotce. Z báglu vytáhnul láhev samohonky a povídá:
"Kdo uhodne, co jsem udělal jako první, když jsem přijel domů, dostane tuhle flašku."
"Použils ženu?" otáže se Ivan.
"Flaška je tvoje. A co jsem udělal jako druhé?"
"Použils ženu?" zkouší to Saša.
"Správně."
I Saša dostal láhev. Vojáček loví v batohu a na stůl staví třetí flašku:
"Ta je pro toho, kdo uhodne, co jsem udělal jako třetí."
"Použils ženu," s jistotou prohlásí Serjoža.
"Kdepak - sundal jsem si lyže..!"


Velitel útvaru se vrátí ze štábu a jeho zástupce mu podává hlášení - za jeho nepřítomnosti k žádné mimořádné události nedošlo. Až, jak říká, na jednu zlomenou lopatu.
"Jakou lopatu?"
"Zlomila se, když jsme pochovávali toho záklaďáka."
"Jakého záklaďáka?"
"Uhořel při výbuchu muničního skladu."
"Jakém výbuchu?"
"Ten jsem způsobil já v opilosti nedopalkem cigarety."
"Nechte si už ty fóry. Přece vím, že nekouříte ani nepijete!"
"Taky byste začal kouřit a chlastat, kdyby váš starej vodjel na štáb, vy měl jednotku na krku a někdo vám ukrad zástavu!"


Velitel hřímá před nastoupenou jednotkou:
"Vojáci! Pamatujte si, že ve vzduchu není jenom dusík a kyslík, ale i vzácné plyny, jako heligon, aragon, paragon a další!"
Vojáci se samozřejmě dají do smíchu. Velitel se rozzuří a zařve:
"Soudruzi, já to vlastně vůbec vědět nemusím, já nejsem meteorolog, já jsem chemik!"


Napoleon odpočíval ve svém stanu, když tu náhle vrazil dovnitř sluha a volá:
"Pane, Angličani! Přicházejí! Je jich deset tisíc!!"
"Dobře, Jeane, přineste mi moji červenou košili."
Pak Napoleon odešel a po pár hodinách se vrátil z vítězné bitvy. Sluha se ho ptá, k čemu bylo to červené triko, a Napoleon odpovídá:
"Milý Jeane, to je psychologická záležitost. Když mám červenou košili, vojáci neuvidí krev, kdybych byl zraněn, a tudíž se nebudou obávat, že bych mohl zemřít."
O pár hodin později opět sluha přiběhne:
"Pane, Angličani! Přicházejí! Je jich třicet tisíc!!"
"Dobře, Jeane, přineste mi moji červenou košili."
Opět se Napoleon vrátí z bitvy jako vítěz. Druhý den ráno sluha přibíhá a volá:
"Pane, Angličani! Přicházejí! Je jich tři sta tisíc! Tady je vaše červená košile!"
"Ne, Jeane, jestli jich je tři sta tisíc, pak to znamená, že je čas na moje hnědé kalhoty."


"Vojáci, samopal se skládá ze čtyř částí. Jsou to tyto tři: Hlaveň a pažba."


Stojí dva vojáci u kanónu, z jehož hlavně právě vylétává muž s bílou holí v ruce a černými brýlemi na očích. Jeden z těch vojáků říká tomu druhému:
"Mně stejně nepřipadá moc humánní střílet těma slepejma ..."